Triangl Park není jen obyčejným místem k bydlení. Je to poctivý kus moderního města

Co bylo pro architekta nejtěžší při „oprašování“ několik let starého developerského projektu? Jak moc se současný projekt liší od toho původního? Jak je to s použitými technologiemi, materiály, energiemi a zelení? Kdo se o ní bude starat? Odpovědi na vše podstatné najdete v rozhovoru s architektem Martinem Klimentem.

Jak moc se liší současný projekt od toho původního? Jak moc se změnily třeba dispozice jednotlivých bytů?

Urbanistická koncepce projektu zůstala zachována. V původním projektu nechybělo centrální náměstíčko, městské bloky jasně oddělily veřejné prostory ulic od klidných míst, kde by rezidenti relaxovali, trávili svůj volný čas. Od počátku se počítalo, že bude převažovat zeleň, proto i parkování bylo v napůl zahloubeném suterénu. Oproti původnímu návrhu ve stupni dokumentace pro územní řízení z roku 2009 byly pro investora Michaela Fictuma zcela nově řešeny vnitřní dispozice všech domů a v důsledku toho i architektura jejich fasád. Důvodem změn dispozic byla aktuální potřeba velikostní skladby bytů. Zájemci si tak mohou vybrat jednotku o velikosti 1+kk až 4+kk. Byty Garden Suite v přízemí mají oplocené zahrady, řada Family Home umístěná ve vyšších podlažích má vždy balkon nebo lodžii, vrcholky budov pak patří luxusní řadě Penthouse Lodge, odkud je díky obrovským oknům výhled jako z mrakodrapu. Oprášený projekt mi umožnil s odstupem času použít vyvinutější pohled a posunout i výš jeho design.

Znamená to, že se proměnilo i to, jak domy nakonec vypadají navenek?

Samozřejmě. Dostaly modernější vzhled, i použité materiály a technologie odpovídají dnešní době. Třeba díky změnám hygienických předpisů došlo k odstranění nevzhledných a drahých protihlukových předstěn na štítech domů, vše je nově řešeno nuceným odvětráváním. Nucené odvětrání je ale navrženo pouze u těch bytů, u kterých byly na základě studie překročeny limity hluku ze stávající i budoucí dopravy v chráněném venkovním prostoru dva metry před fasádou domů. Systém umožňuje uživateli bytu ponechat okna kvůli hluku zavřená, a přesto provětrat byt. Vzduch je podtlakově nasáván speciálními štěrbinami na fasádě, projde obytnou místností do chodby a do koupelny, odkud je odsáván střešním ventilátorem. Systém je bezhlučný a běží trvale.

A co technologie použité uvnitř budov?

Už vstupní systém je velmi sofistikovaný, nechybí videotelefony nebo třeba mobilní aplikace, kterou si může uživatel stáhnout, a vzdáleně tak umožnit dětem přístup do budovy odkudkoli na planetě nebo pomocí videohovoru komunikovat například s návštěvníky u dveří. Výtah se dá obsloužit přímo z bytu, klient si také může případně nabít svůj elektromobil v garážích v podzemí bytového komplexu. Nejen techničtí nadšenci ocení i důmyslný kamerový systém s vlastním úložištěm nebo datové schránky ve všech místnostech. Zapomenout bychom neměli ani na vnitřní gletované omítky, které nezachycují prach, což ocení alergici.

Jak je to v projektu se zelení? V přízemních bytech jsou předzahrádky, kde bude živá tráva?

Se zatravněnými předzahrádkami se uvažovalo od počátku záměru, není to nová věc. Větší část ploch předzahrádek je navržena na střeše podzemních garáží, menší část na rostlém terénu. Plochy předzahrádek nad garážemi jsou vyprojektovány jako extenzivní zelená střecha s výškou substrátu kolem patnácti centimetrů pro výsadbu trávníku. Nejsou, ale určeny pro výsadbu keřů či stromů.

Kde a kolik bude veřejné zeleně? Kdo se o ní bude starat?

Veřejná zeleň je součástí veřejné technické a dopravní infrastruktury, která bude po zkolaudování převedena do majetku města Plzně. Jedná se o stromovou a keřovou výsadbu, a také travnaté plochy v uličních prostorech mezi domy a v ulicích po obvodu obytného souboru.

Nově stavěné budovy mají zelené střechy, bude to znamenat třeba lepší klima pro jejich obyvatele?

Jak už jsem říkal, v projektu jsou použity zelené střechy v rámci předzahrádek, a dále pak na střechách bytových domů E1, E2 a E3. Na střechách domů se o ní původně neuvažovalo, ale z důvodu zpřísnění podmínek města v otázce likvidace dešťových vod, byly střechy ozeleněny. Zelená střecha mimo jiné funguje jako retenční faktor v rámci odtoku dešťových vod. Současně přispívá k zvlhčování lokálního klimatu a ochlazení budovy.

Budovy projektu jsou, pokud jde o energetickou náročnost, hodnoceny v režimu B. Patří tak mezi velmi úsporné. Jak je dále řešeno třeba jejich vytápění?

Za energetickými úsporami určitě stojí i kvalitní trojskla, která jsme použili. Tepelnou energii pak dodává Plzeňská teplárenská. Připojení nové výstavby v jednotlivých částech města na centrální zdroj tepla je striktně předepsáno územním plánem. Tak tomu je i v případě souboru Triangl Parku. Každý uživatel bytu má možnost regulovat si míru vytápění.